Témata známá i neznámá

„Ty tvoje články tedy musí vypadat, když píšeš o místě, kde jsi nikdy nebyla,“ prohodil s úsměvem nedávno jeden můj známý, když jsme se bavili o mé práci pro turistický web. A vlastně tím narazil na to, čemu se diví prakticky všichni v mém okolí. „Jak můžeš psát o něčem, co jsi třeba nikdy neviděla? Jak můžeš popsat výrobek, který jsi nikdy nedržela v ruce? Vždyť to jsou pak přece lži!“ Nejsou, za tím si stojím. Ale nemohu se svému okolí divit. Když jsem se začínala pomaloučku motat kolem psaní, šlo vždy jen o popisy a vyprávění toho, co jsem opravdu dobře znala. I mě totiž v té době přišlo nereálné psát o něčem neznámém. Jenže časem jsem zjistila, že to jde a při troše snahy je to celkem snadné. A někdy i zábavné, protože se u toho člověk mnohé dozví.

Žádný člověk nemůže znát všechno, ale pokud není potřeba napsat přímo odborný výklad, výslednému textu to vůbec nemusí ublížit. V čem je to kouzlo? Stačí se naučit hledat informace. Neexistuje téměř nic, o čem by již někdy někdo nenapsal. Je důležité si tyto informace vyhledat z co nejvíce zdrojů, vytřídit si je podle nejlepšího mínění a poté zase smysluplně seskládat do vět, odstavců a celých stránek. Kopírování je ale samozřejmě tabu, to by měl každý psavec textů respektovat.

Můj první článek z naprosto neznámých vod se týkal hudebních nástrojů. Nikdy jsem neuměla hrát na nic jiného než na nervy, a najednou jsem měla dát dohromady A4 textu o výběru hudebních nástrojů. Zapotila jsem se u toho, ale nakonec to dopadlo dobře. Časem přišly i ojetá auta, ruční nářadí, rybářské pruty nebo třeba garážová vrata. Každý takový úspěch ze vzdálených témat mě pak posunul o kousek dál.

Samozřejmě ale neříkám, že by se člověk měl pustit do všeho. Je důležité znát své hranice. Pokud ani za mák nerozumím třeba IT technologiím a už číst článek jim věnovaný mi zamotá hlavu, těžko z toho vznikne dobrá práce. Pak je na čase zakázku s díky odmítnout a raději si počkat na něco, co mi přece jen bude sedět lépe. Vždyť i psaní pro výdělek by mělo být pořád hlavně radostí, alespoň já v to doufám.